Jak získat rostliny

• Pěstování ze semene
• Jamadori - rostliny sbírané v přírodě
• Zakoupení polotovaru ve školce nebo v odborném obchodě

Tato metoda vyžaduje mnoho času a trpělivost. Jenom příprava a ošetřování osiva vyžaduje znalosti. Sám jsem zkoušel pěstovat ze semene japonské javory, buky, duby, lípy i některé jehličnany. Pečlivě jsem je uchovával ve vlhkém písku v lednici aby proběhly stratifikací, potom sázel do speciálních substrátů, staral se o ně doslova ve dne i v noci a přesto byl výsledek velmi neuspokojivý (vyjma dubů tam byla klíčivost 100%). Semena, která vyklíčila byla později napadena plísněmi ač jsem postupoval přesně podle odborné literatury a používal protibakteriální a plísňové zálivky a postřiky. Po velkém úsilí nakonec vzešlo pár rostlinek, které jsem postupně vypiplával.. Získal jsem však při tom velkou zkušenost a zároveň ztratil několik let, které jsem mohl využít podstatně efektivněji. V našem případě nesmíme zapomenout že z hlediska bonsají je náš život velice krátký a takovýto "časový přepych" si zkrátka nemůžeme dovolit. Z mé zkušenosti mohu zodpovědně říci, že se v žádném případě nevyplatí ušetřit pár korun za již předpěstované polotovary připravené k základnímu tvarování, než čekat dlouhé roky na to, až si takovýto polotovar vypěstujeme ze semene sami. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že stromek, který si sami začneme pěstovat od mala může mít po několika letech nádherný tvar, dokonalou linii kmene a nádherné kořenové náběhy. Když už neodoláte pokušení zkusit si vše tzv. od začátku, doporučuji alespoň neobracet veškerou pozornost a úsilí k tomuto způsobu pěstování.

Pro ty kteří chtějí zkusit vypěstovat takovouto rostlinu ze semene uvádím několik rad a pravidel: všechna semena po sběru nebo zakoupení musí být uložena ve vlhkém písku po dobu cca 3 měsíců a v chladu (okolo 0-5 stupňů). V odborné literatuře získáte přesné časové údaje o stratifikaci jednotlivých druhů ale při použití lhůty 3 měsíců nic nezkazíte. První rok po vyklíčení ještě rostlinku neupravujte, musí vyzrát a zdřevnatět jí kmínek. Ve druhém roce na jaře rostlinu vyjměte a zastřihněte jí hlavní kůlový kořínek, aby se posílil růst postranních kořenů, které začnou časem sílit. Třetím rokem již můžeme zakrátit boční větve i hlavní terminální výhon na nižší rozvětvení, ale doporučuje se nechávat před zakrácením výhonu dorůst délky cca 20-30 cm aby sílil kmínek. Potom teprve krátíme. Větve na kmínku ponecháváme tak, aby se vzdálenost mezi jednotlivými patry směrem nahoru zmenšovala. Tvar kmínku můžeme upravit ohnutím a to tak, aby boční větev vždy vycházela od stromu ve směru ohybu. Tzn. že se stromek bude jakoby vlnit. Takto vytvarovaný stromek vypadá velmi krásně a přirozeně. Pro inspiraci je samozřejmě nutné vidět nějaké bonsaje na obrázku nebo na výstavách aby jste ze stromku neudělali "spirálu". Cit pro toto získáte hlavně pozorováním. Kmen stromu by se měl plynule od paty k vrcholu zužovat. Toho dosáhneme tak, že stromek ve třetím nebo čtvrtém roce zakrátíme za vhodnou boční větví, kterou poté ohneme tak, aby se stala pokračováním vrcholu stromku. Časem se tato větev napřímí, rána zaroste a na stromku ani nepoznáte že byl uříznut vejpůl a pokračování kmene je z bývalé boční větve. Tyto řezu je nutno ošetřit bonsaipastou. Takto můžeme kmen zakrátit i vícekrát, docílíme tím krásného,přirozeného a pravidelného zužování. Při tvarování je však dobré se přidržet některých zásad. O těchto je popsáno v kapitole Nepsaná pravidla. Každý výhon pak ponecháme dlouhý cca 10-15 cm a pak ho zkrátíme tak aby ne něm zůstaly dva listy, u vstřícného olistění (např. javory) pak jeden pár listů. V jejich úžlabí se vyvinou nové pupeny a dochází k pěknému zavětvování rostliny. Nikdy nenecháváme na zkráceném výhonu pouze jeden list, protože pak se větev vysoukává a nedochází k větvení. Pokud je to možné pěstujte rostlinu na záhoně nebo ve velkém kontejneru. Je pravidlo, že desetiletý přírůstek v malé misce je roven ročnímu přírůstku ve volné půdě nebo velkém kontejneru. Strom ve volné půdě by jste neměli drátovat, ale tvarovat ho pouze vyvazováním. Přírůstek do tloušťky bývá v jarních měsících tak masivní, že drát do kůry zaroste a trvá pak mnoho let, než se tyto jizvy ztratí, pakliže se vůbec ztratí.

Dále je možno rostliny pěstovat z řízků. Tato metoda je vhodná u některých jehličnanů a javorů. O této technice je nutno si sehnat zahradnickou literaturu, kde je poměrně obsáhle popsaná.

[zpět]

Hodně bonsaistů používá výchozí materiál - jamadori (strom sebraný v přírodě). Je nutno na začátku zdůraznit, že není správné se bezhlavě vrhnout do lesa nebo na paseku a začít drancovat malé stromky, které tam před tím vysázeli lesáci. Sběr v přírodě je velké hledání. Pro začátečníka se může jevit, že vhodných stromů v přírodě je mnoho, ale zkušený pěstitel by si z těchto rostlin vybral opravdu málo. Dále chci upozornit, že při sběru z volné přírody by jste si při nalezení vhodného materiálu měli vyžádat souhlas vlastníka lesa nebo majitele pozemku. V žádném případě by ke sběru nemělo docházet v chráněných přírodních rezervacích a v chráněných územích. V případě, že i tam objevíte rostlinu, která je ideální je nutné i pro Váš dobrý pocit, poprosit správce lesa nebo pozemku. Samotné vyzvednutí stromku z volné půdy se může zdát jednoduchým, ale poté co jsem nad pár stromky při jejich vyzvednutí zvítězil totálně, přikládám této kapitole obvzlášť velký význam. Nejdříve je nutno posoudit zda je rostlinu vůbec možné vyzvednout aniž by nezahynula. U rostlin, které rostou ve skále (zvláště u borovic a jehličnanů obecně/) je tato pravděpodobnost úhynu velmi vysoká. Rostliny u kterých nemáme jistotu, že bez újmy tento pro ně drastický zásah přežijí necháváme být. U většiny rostlin však při striktním dodržení pravidel budeme úspěšní. Vybíráme si takový "jamadori", u kterého se kmen od báze k vrcholu pravidelně zužuje, kmen je dobře zavětvený od spodní části a boční větve pravidelně rozmístěny přičemž vzdálenost mezi patry se směrem k vrcholu zmenšuje. Nyní jsem popsal úplný ideál, na který těžko narazíme, ale náš stromek by se mu měl alespoň vzdáleně přibližovat. Musíme také koukat na vzhled a mohutnost kořenových náběhů (nebari), které dělají krásnou bonsai právě krásnou. Tyto stromky se nejvíce vyskytují blízko krmelců a na pasekách, kde se o jejich pravidelné zaštipování a zakracování stará lesní zvěř svým okusem. Jedná se většinou o listnaté stromky. Dále se takovéto stromy vyskytují v místech s extrémním počasím a na horách kde jsou větve ohýbány a ošlehávány větrem a drsné počasí jim nedovoluje bujný růst.

Postup při vyzvedávání z volné přírody: V případě, že se jedná o hluboce zakořeněnou rostlinu je možné, že příprava na její vyzvednutí může trvat i dva až tři roky. Je nutno aby na rostlině zůstalo co možná nejvíc kořenů (důležité je kořenové vlásnění). Okolo báze kmene odstraníme trávu a mech a strhneme vrchní vrstvu zeminy která bývá 5-10 cm hluboká. Rostlinu obryjeme kolem dokola šikmo do středu (obvod obrytí by běl být cca 1/3-1/2 výšky stromku), čím větší kořenový bal tím lépe, aby bylo co možná nejvíce zachováno kořenové vlásnění. Silnější kořeny přerušíme pilkou, ale já se je snažím ještě vždy obnažit co možná nejdále a teprve potom přerušit. Celý kořenový bal zabalíme do igelitu a můžeme trochu zavlažit. Před vysazením do volné půdy nezapomeneme silné kořeny čistě zastřihnout nůžkami, aby rány nebyly otřepené a ošetřit bonsai lakem, štěpařským voskem nebo bonsai pastou. U kořenů na výběru nezáleží. Po přesazení by stromek měl regenerovat cca 1-2 roky ve volné půdě nebo ve velkém kontejneru, aby se obnovila jeho kořenová soustava a nabyl předchozí síly. Stromek by měl být ve volné půdě zasazen na stinné místo. Při nálezu zvlášť krásného stromku chceme-li mít jistotu, že rostlina přežije, obryjeme jeden rok jednu polovinu kořenového balu, druhý rok druhou a teprve třetí rok vyzvednutí dokončíme. Trvalo mně však také nějaký rok než jsem se naučil čekat ale každý pěstitel ví, že v tomto oboru je to převážně o čekání. Ono vykopat takovýto strom najednou a hned je velice lákavé, ale snažte se tomuto pokušení nepodlehnout o to větší bude Vaše radost když stromek bude prospívat. Vždyť s jeho tvarováním a zakracováním můžete započít již na původním stanovišti. Již připravené stromky vyzvedáváme zásadně na jaře (březen-duben) před rašením, až na některé výjimky, kdy můžeme stromek vykopat i na podzim (jehličnany). Při přesazování zakrátíme hlavní kůlový kořen. U této problematiky by jsem se trochu pozastavil. Nikde v žádné literatuře jsem se nikdy nedočetl jak moc můžeme kořen zakrátit a pro mě to byla a možná i stále je velká neznámá. Stalo se mi, že když jsem kůlový kořen (zvláště u dubů) zakrátil moc, rostlina to nepřežila. Po těchto zkušenostech jej zkracuji vždy opravdu pomalu a max. o 20% jeho délky, vždy na jaře a dbám na to, aby nad ním zůstalo vždy ještě hodně bočních kořenů. Teprve když je kořenový bal plochý, sahám po bonsai misce. V literatuře a v časopisech jsem se několikrát dočetl, že někteří pěstitelé tuto operaci zvládli za jeden rok, ale bohužel už nikdy nepopsali jak. Proto je vždy lépe postupovat pomalu, ale jistě. Dále po vyjmutí rostliny nesmíme opomenout provézt i redukci nadzemní zelené plochy. Jestliže jsme ořezali kořeny musíme ostříhat i zelenou nadzemní hmotu, aby oslabený kořenový bal stačil zásobovat nadzemní část. Opomenutí této zásady může mít za následek uhynutí rostliny, když ne v tomto roce tak v roce příštím nebo rostlina vůbec nepřežije zimu nebo ještě zimu přečká, ale je tak vysílená, že na jaře už nevyraší.

[zpět]

Toto je také ideální varianta, zakoupit předpěstovaný stromek v zahradnickém centru, ale nabídka je velice malá a neuspokojivá. Dále je možno se obrátit i na speciální bonsai centra, kde mají již předpěstované a předtvarované polotovary a když máte štěstí je možno zde zakoupit opravdu pěkný výchozí materiál. Kritéria pro výběr takovéhoto polotovaru a nároky jsou popsány v kapitole nepsaná pravidla. V našem internetovém bonsai obchodě je v nabídce mnoho vhodných rostlin za velmi příznivé ceny.

[zpět]