Tvarování drátem

Na jeho druh panují rozdílné názory, avšak všichni chtějí dosáhnout stejného cíle a to podržet tvar rostliny než bude pevně zafixován i po odstranění drátu. V historii byl používán klasický ocelový drát (jiný ani nebyl). V posledních letech je používán buď drát hliníkový, který je kvůli vzhledu eloxován na hnědou a její odstíny nebo drát měděný, který je nutno před použitím popustit, aby změkl (rozžhavit do červena a pak prudce schladit). Zkušení pěstitelé dávají přednost měděnému drátu, protože díky své barvě esteticky ladí se stromem, je pevný a tudíž se může používat menší průměr. Trochu nevýhoda je, že po čase zase ztvrdne a je nutno ho znovu popustit. U nás je nabídka těchto drátů poměrně slušná i když to není zrovna levná záležitost. 1 kg kvalitního hliníkového poeloxovaného (na barvu mědi) nebo měděného drátu se pohybuje okolo cca 500 Kč. Je možno zakoupit i drát levnější, ale je tu vždy riziko, že takto levné dráty nejsou schopny si podržet svou stálou barvu (u eloxovaných) a "smývají se". Já sám osobně dávám při běžném používání tomuto levnému zboží přednost, protože svoje rostliny nikde neprezentuji na odborné úrovni, ale v případě, že rostlinu připravujeme na výstavu, měli by jsme se použití těchto levných drátů vyvarovat. Vždy se však poraďte s prodejcem, on Vám dokáže nejlépe říci jaké vlastnosti má drát, který prodává. V této oblasti se nemusíte bát, že by jeho obchodní duch převládl nad jeho ctí a vědomě Vám prodal podřadné zboží, aniž by Vás na toto předem neupozornil (alespoň taková je moje zkušenost). Měděný drát se používá u jehličnatých rostlin, protože mají tužší a houževnatější dřevo. Naopak u listnáčů je doporučen drát hliníkový (poměrně slušná nabídka), protože je měkčí a nepoškozuje při namotávání kůru. Někteří pěstitelé (patřím mezi ně i já) používají měděný drát v bužírce (elektrikářský). Ten je na našem trhu k dostání v poměrně mnoha průřezech. Jeho nevýhoda je samozřejmě barva bužírky, která ve většině případů neladí se stromkem a celkový vzhled stromku je radikálně porušen (svůj účel ale splní). Já osobně hodně používám již zmíněný elektrikářský drát v hnědé nebo černé bužírce nebo si seženu zbytky kabelu měděného, které zbavím izolace a dále bez popouštění používám tak jak je. Drát by jste měli mít k dispozici v 1 mm odstupech (1mm, 2mm, 3mm, 4mm, 5mm) nebo v podobných průměrech. Při tvarování velice často volím metodu vyvazování, což je pro rostlinu šetrnější (přitahování a přidržování větví provázky). Někteří pěstitelé uvádějí, že drátování vůbec nepoužívají, ale já si bez této techniky tvarování nedokážu představit.

Při fixováni větve je důležité zvolit správnou tloušťku drátu. Omotaná větev musí držet žádaný tvar a směr, který ji drátem určíme. V tomto je každá rada drahá, jsou sice nějaké poučky, kterých jsem se snažil držet, ale nakonec se ukázalo, že nejlépe je si vyzkoušet vše sám. Když mi větev nedržela tak jak jsem si představoval tak jsem ji zkrátka předrátoval silnějším průměrem. Časem dostanete odhad tzv. "do oka".

Vytvarovaný stromek by měl alespoň troch vypadat a výsledný efekt by měl ladit s rostlinou. Někteří pěstitelé začínají tvarováním kmene a siných větví a postupně přecházejí k těm slabším a někteří naopak. Já patřím k té první skupině. Nejdříve dám stromku základní tvar a teprve potom se zabývám detaily. Při tvarování silnějších větví obalte větev ochranným páskem, aby jste následně drátem nepoškodili kůru, takovéto rány se potom velice dlouho a špatně hojí. Drát namotáváme na větve v úhlu cca 45 stupňů a větve ohýbáme vždy dvěma rukama a vždy přes palce. Při ohýbání dáváme pozor a v případě, že je větev tuhá, ohýbáme ji v průběhu několika dnů až týdnů postupně a pozvolna. Silnější větve tzv. rozvolňujeme tzn., že ji v krátkých intervalech ohýbáme více a více a dřevo se snadněji a pozvolna přizpůsobuje tvaru do kterého je pak následně fixováno. Mně se samozřejmě několikrát stalo, že jsem spěchal a větev jsem nalomil. Potom nezbývá nic jiného něž drát odstranit větev nechat v původním tvaru, nalomenou část napevno omotat igelitovou páskou na roubování a ránu nechat cca 1-2 měsíce zhojit (pakliže se toto stane ve vegetačním období). Jestliže se nám tato nehoda stane v období vegetačního klidu, kdy je možno též přistoupit ke tvarování (pakliže zimujeme rostliny v garáži nebo sklepě), je nutno s dalším drátováním počkat až se rána důkladně zhojí, což může být červen až červenec. Vhledem k tomu, že v období června až srpna dochází ke značnému tloušťkovému přírůstku, tak já v tomto období rostliny nedrátuji, protože stačí opravdu pár dnů nepozornosti a kůra na rostlině z důvodu zaříznutí drátu může být nenávratně poškozena a také se mi to několikrát stalo. Z tohoto důvodu je ideální větve pouze vyvazovat a tak měnit jen jejich směr růstu niko-li tvar. Žádný drát z rostliny zásadně neodmotáváme, ale v každém ohybu ho kleštěmi přerušíme a opatrně sejmeme. Při odmotávání by mohlo dojít k nevratnému poškození kůry.

Technika drátování je poměrně velká oblast, kterou musí každý pěstitel zvládnout. V současné době jsou na trhu knižní publikace, které se tomuto tématu poměrně podrobně věnují.

V tomto případě je nutné skloubit teorii s praxí. Nezbytnou součástí uceleného obrázku o technice a způsobu drátování je návštěva pár výstav a vidět vše tzv. na vlastní oči a hned si srovnat své teoretické znalosti s tím, co jste viděli. Pozor! Ne vždy se toto musí shodovat.

[zpět]