Každý substrát má trochu jinou schopnost přijímat a hromadit vodu. Jestliže je substrát málo propustný, voda proniká jen mělce, narušuje strukturu jen vrchní vrstvy a následné odpařování pak způsobuje praskání a vysychání povrchu a následně jeho pukání, což nepůsobí zrovna esteticky. Nevhodný je i příliš propustný substrát, kterým voda rychle proteče a neudrží v sobě vlhkost. Vlhkost substrátu je schopna výborně podržet rašelina, která je do substrátů přimíchávána (viz. přesazování). Zalévat proto musíme s citem a zvláště pak v parných dnech častěji (pozor!!! nikdy na prudkém slunci na listy). Závlaha, která smočí pouze povrch je škodlivá stejně, jako častá vydatný zálivka, která způsobí trvalé nasycení půdy vodou a v důsledku toho vytlačení kyslíku z půdy, který je pro rostlinu stejně důležitý jako vláha.
Zalévat by se mělo nejlépe ráno a večer. U stále zelených rostlin nesmíme zapomenout na to, že potřebují vláhu i v zimě. Jestliže nemrzne a je sucho, zaléváme je i v zimě.
Důležitá je kvalita zálivkové vody. Nejideálnější je samozřejmě voda dešťová, ale pozor na průmyslové oblasti, kde tato voda může obsahovat množství škodlivin, které ji znehodnocují a našim rostlinám může spíše uškodit. Problematické bývají i vody z vodních toků,
které mohou být znečištěny odpady z průmyslových závodů i když toto riziko je dnes už poměrně malé. Ideální je koupit konev s co nejjemnějším kropením a kropit přímo na substrát nebo mech. Na trhu jsou k dostání krásné měděné konve se speciálními jemnými kropítky. Je možno zakoupit samotné kropítko s nástavcem přímo na hadici. Kropítko co možná s nejjemnějším kropením je důležité, aby velký proud vody, který vytváří klasická konev, neodplavoval z povrchu substrát a voda se pomalu a rovnoměrně vsakovala.
Já používám klasickou plastovou konvičku s normálním kropítkem a vystačím si s ní taky. V případě, že do zálivky přidáváme hnojivo na list, kropíme samozřejmě i list. Za dlouhodobě vlhkého počasí doporučuji nezalévat přes listy, je zde větší riziko napadení rostliny plísněmi. Nejčastější příčinou úhynu bonsají bývá právě uschnutí nebo přischnutí, zvláště velké nebezpečí se u rostlin, které mají málo zeminy a kde může substrát vyschnout při velkých vedrech a přímém slunci i za dvě až 3 hodiny a pak už rostlině zbývá jen málo času. Ve velkých vedrech se doporučuje zalévat dvakrát i vícekrát denně. U větších bonsají kde jsou rostliny umístěny ve velkých miskách je riziko přeschnutí menší a zálivku stačí provádět jedenkrát denně a to vždy ráno nebo k večeru. Existuje ale jedno pravidlo, že rostlinu by jsme měli zalévat vždy když povrch substrátu je suchý, tím zamezíme i případnému trvalému přemokření substrátu a předejdeme tím možné hnilobě kořenů, která bývá také častou příčinou úhynu rostlin.
Problém často nastává při odjezdu na dovolenou. Zvlášť problematické bývá toto období pro pěstitele, kteří nemají koho poprosit, aby jim rostliny v nepřítomnosti zaléval. V tomto případě je asi nejlépe rostlinu umístit do trvalého stínu a dát do lavoru s vodou, rostlina trvalým přemokřením sice může utrpět, ale přežije, kdežto sucho jí zcela určitě zahubí. Na trhu jsou i některé závlahové systémy, které lze takto použít, ale většinou jsou poměrně drahé a jejich účinnost může za určitých okolností selhat.
[zpět]